Literární archiv Památníku národního písemnictví - Tarantová Marie

Vyhledávání:
MARIE TARANTOVÁ
(1894 - 1987)

Narodila se 29. 10. 1894 v Plzni, zemřela 24. 4. 1987 v Trenčianských Teplicích.
Hudební spisovatelka, překladatelka.
Jejím otcem byl nakladatel Bedřich Kočí, měla dceru Milenu. Ostatní životní údaje se nepodařilo zjistit.
Celý svůj život zasvětila hudbě a hudebnímu bádání. Studovala klavír a harmonii u Vítězslava Nováka, absolvovala přednášky z dějin hudby u Zdeňka Nejedlého. V roce 1914 složila státní zkoušku ze hry na klavír a ze zpěvu.
Jejím hlavním zájmem bylo studium literární historie, především ve vztahu k hudbě. Velmi ji zajímala osobnost W. A. Mozarta, mozartovská doba u nás, naše hudební obrození apod. Bádala v  pražských archivech, muzeích a knihovnách, jezdila po zámeckých archivech po celé republice i do Vídně. Její základní celoživotní prací bylo dílo Mladý Palacký a hudba. K tomuto tématu soustředila nedocenitelnou dokumentaci a archiv. Studovala i jiné české osobnosti – V. J. Tomáška, J. F. Kittla, J. Dessauera, objevila informace o českých přátelích L. van Beethovena, o našich muzikantech ve Vídni atd.
Z domácích i cizích časopisů překládala z němčiny staré zapomenuté písně obrozeneckých skladatelů. Svými překlady a články přispívala do různých novin a časopisů (Česká hudba, Hudební věstník, L´Europe Centrale, Lidové noviny, Národní divadlo, Národní noviny, Národní politika, Tempo, Zprávy Bertramky aj.). Nebyla jí však dána možnost publikovat souhrnně výsledky své práce (kromě několika drobných brožur), jelikož u nás nebyla příliš oceňována. Uznání se dočkala spíše ve Vídni a u zahraničních odborníků.
Pořádala přednášky (mj. na Bertramce), organizovala hudební večery věnované českým hudebním skladatelům (J. B. Foerster, V. Novák), účastnila se koncertů, besídek, hudebních pásem a jiných kulturních akcí, kde mnohdy sama účinkovala a hrála na klavír. Vystupovala také v hudebních pořadech v rozhlase.
Byla činná v mnoha spolcích a organizacích (referentka Osvětového sboru v Nuslích, jednatelka Hudebního klubu v Praze, členka Místního odboru spolku Komenský pro podporu československých škol zahraničních v Praze – od roku 1930, členka Sdružení pro soudobou hudbu, České hudební společnosti, dámského odboru pěveckého sdružení Hlahol, Umělecké besedy a jiných). Teprve v roce 1969 byla přijata do hudebně vědecké sekce Svazu českých skladatelů.
Fragment osobního fondu Marie Tarantové obsahuje několik vlastních dokladů, korespondenci vlastní přijatou (J. B. Foerster, S. Hippmann, Emanuel z Lešehradu, V. Novák, B. Škroupová) a odeslanou, která se týká většinou organizace hudebních večerů, přednášek a literárního bádání, dále zlomek korespondence rodinné a cizí. V oddíle rukopisy vlastní je několik článků, přednášek a pracovních materiálů, které tvoří převážně koncepty příležitostných proslovů. Následují tisky a výstřižky, kde je větší množství pozvánek a programů na kulturní akce, kde M. Tarantová účinkovala, a texty cizí – opět pozvánky týkající se osobností z oblasti hudby, a několik varií.
Fond získal archiv Národního muzea postupně v letech 1944 - 1955 (č. př. 23/44, 61/49, 1950, 74/52, 44/55) a odtud byl delimitován do Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Je uložen ve dvou archivních kartónech a zahrnuje období 1909 - 1969.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace