Literární archiv Památníku národního písemnictví - Babák Eduard

Vyhledávání:
Eduard Babák
(1873-1926)

Narodil se 8. června 1873 ve Smidarech, zemřel 30. května 1926 v Brně.
Po studiích na gymnáziu v Jičíně (1884 - 1892) absolvoval v letech 1892 - 1898 lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Již během studií se rozhodl pro vědeckou dráhu, a proto zůstal na pražské univerzitě jako asistent fyziologického ústavu. V roce 1903 se stal docentem, v roce 1907 byl jmenován mimořádným a v roce 1919 řádným profesorem všeobecné fyziologie na lékařské fakultě. Několik let přednášel i na Českém vysokém učení technickém.
V roce 1919, kdy byl zvolen dopisujícím členem II. třídy České akademie věd a umění, odešel do Brna, kde až do konce života působil na lékařské fakultě Masarykovy univerzity a na Vysoké škole zvěrolékařské. Svou organizátorskou činností významně přispíval k vybudování vysokého školství na Moravě. Rovněž zde založil Biologickou společnost a spoluredigoval různé odborné časopisy (Biologické listy, Akvaristické listy, Příroda). Zasloužil se také o popularizaci vědy a o rozvoj tělovýchovy.
Ve své výzkumné práci se soustředil především na studium obojživelníků. V mnohém navázal na dílo Jana Evangelisty Purkyně.
Písemná pozůstalost Eduarda Babáka je tvořena převážně korespondencí dokumentující hlavně závěrečné období jeho života, zejména jeho styky s mnoha lékaři a přírodovědci (Jan Bělehrádek, Kamil Lhoták, Ladislav Syllaba, František Karel Studnička), poznáváme z ní i Babákovu účast na organizování vědeckého života na Moravě. Doklady, rukopisy a ostatní materiály jsou zachovány jen torzovitě.
Písemná pozůstalost Eduarda Babáka byla získána v r. 1957 od PhDr. Marie Věry Babákové (manželka), část materiálu byla delimitována z písemností Purkyňovy komise. Fond je uložen ve čtyřech kartónech pod přírůstkovým číslem 145/57. Zahrnuje období 1885 – 1926.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace